RG - 2. Kapitola

Sluníčko svítilo, zatímco si Ellie s Micah hrály v parku. Byl krásný letní den, nebe bylo bez mráčků, ptáci zpívali a Ellie poslouchala dětský smích, zatímco sledovala Micah, jak se klouže po skluzavce. "Houpat", řekla Micah, oči jí zasvítily vzrušením, když zahlédla velkou houpačku. Ellie vzala dcerku za ruku a společně se k ní vydaly. Zvedla ji a posadila na sedátko. Ellie šla za houpačku a začala dceru pomalu houpat, úplně se ztratila v myšlenkách. Najednou něco upoutalo její pohled, dech se jí zasekl v plících a srdce bilo tak rychle, jakoby mělo prasknout. Napříč parkem procházel Mitch, díval se přímo na ni s dcerou.
"Hej", řekl s obrovským úsměvem, zatímco mířil přímo k nim. "Myslel jsem si, že jsi to ty"
Ellie na něj zmateně hleděla, nejisdtá co by měla říct, nebo co se od ní očekává.
"já, ehm", koktal hledíc přitom na Micah, "Viděl jsem tě, když jsem šel okolo a napadlo mě, že bych tě pozval na večerní zápas, ale jak koukám, máš pravděpodobně plné ruce práce" Ellie se podívala na Micah, stále neschopna promluvit, přikývla.
"Kolik je jí?" zeptal se, nespouštějíc pohled z malé princezny na houpačce. "Um" Ellie se snažila uspořádat si myšlenky "Včera ji byly dva" Jeho úsměv začal pomalu slábnout, stočil svůj pohled na Ellie. Ta potřásla hlavou, najednou měla pocit jako by teplota stoupla alespoň o 20 stupňů, polil ji pot a začala se třást. Mitch nevypadal o nic lépe, celý zbledl, po úsměvu nebylo ani památky. Naštěstí se právě v tu chvíli Micah rozplakala a Ellie vděčně uvítala rozptýlení.
"Měly bychom jít", řekla Ellie, vzala ji do náruče a začala spěchat pryč.
"Ellie" zavolal na ni Mitch, ale ona se neotočila. "Ellie, musíme si promluvit."
Věděla, že má pravdu, ale nebyla na to připravená. O téhle chvíli přemýšlela od doby co zjistila, že je těhotná, ale nikdy si nemyslela, že k ní nakonec dojde. Nejradši by sama sebe nakopala, za to, že se dostala do téhle situace. Spěchajíc domů se Ellie ulevilo, když si uvědomila, že Mitch nemá nejmenší ponětí, kde ji najít. Rodina ji vyhnala, protože to považovali za obrovskou ostudu a byla nucena žít normální život, musela se o sebe a svou dceru postarat na vlastní pěst. Samozřejmě, matka jí příležitostně pomohla, sama věděla jaké to je mít dceru, a proto byla ráda, že s ní matka zůstala v kontaktu. Byla tu určitá šance, že ji Mitch bude hledat u rodičů. Doufala, že otec neprozradí, kde by je mohl najít. Ovšem měla strach, že by to mohl udělat na truc. Po zbytek dne se snažila odpočívat, avšak byl to přímo nadlidský úkol. Celou dobu myslela jen na Mitche, na otce jejího dítěte a na to, co mu řekne, pokud ho znovu uvidí. Ano, chtěla, aby měla Micah otce, ale Mitch nebyl typem muže, který by  byl dobrým otcem. Byl to playboy, náročný a myslel jen na sebe. Prostě nebyl typ otce, kterého chtěla pro Micah. Ellie ze stresu začala bolet hlava. bylo těžké, potom co ji vyhodili, postarat se o sebe a zajistit dceru, ale zvládla to a teď se to všechno zkomplikovalo. Musela se naučit pracovat jako každý normální člověk, přestožee vyrostla v paláci. Usmála se při pomyšlení na dceru. Lámalo se jí srdce vždy, když ji musela opustit a jít do práce, Micah však byla úžasná holčička a nikdy Ellie nedělala problémy. Bylo to nejhodnější dítě, které kdy potkala. Zatímco Micah dřímala, Ellie seděla na gauči a přemýšlela o jejím životě, o Micah, o Mitchovi. Není šance, že by Mitchovi tváří v tvář dokázala přiznat, že je Micah jeho. není pochyb, že je jejím otcem, nikdy s nikým jiným nebyla. Nebyl tu nikdo před ani po oné noci. Postavit se mu tváří tvář bude ta nejtěžší věc, co bude muset udělat

RG - 1. Kapitola

Nemůžu uvěřit, že jsou to dva roky. To proběhlo Ellie hlavou, když sledovala svojí dceru spinkat v postýlce. Dnešní den byl dlouhý a Micah byla vyčerpána. Byli to její druhé narozeniny a Ellie sledovala její malou princeznu, ležící ve své postýlce, odpočívající po tak náročném dni s myšlenkou na jejího otce, kterého Micah nikdy nepozná.
Už jsou to skoro tři roky, od okamžiku kdy se Ellie seznámila s Mitchem. Potkali se na baseballovém zápase, královská rodina podporovala tým, za který hrál. Ve skutečnosti, Ellie baseball moc nemusela, bylo to spíš o splnění povinností. Chtěla být dobrou dcerou a proto dělala všechno co se od ní očekávalo.
Ale jen do chvíle, než potkala Mitche. Stalo se to po zápase, jeho tým slavil vítězství. Potulovala se po párty a celá znuděná sledovala, jak se ostatní baví. Užívala si pozorovat ostatní, zkoumat jejich chování a sledovat, jak působí na své okolí.
Najednou něco upoutalo její pozornost. Mitch. zdálo se, že pokaždé, když prošla kolem něj, ji sledoval. Stávalo se jí to často. Především byla princeznou, ale bylo to víc než jen tím. Byla krásná s jejími dlouhými černými vlasy, světle modrýma očima a pletí tak bledou, že když byla na slunci, vypadala jako anděl. K tomu přičtěte svůdné křivky jejího těla a plné červené rty, které přímo vábily každého muže, který ji potkal. Ale Mitch byl jiný, něco tam bylo v hloubce jeho očí, co Ellie upoutalo. Něco, co  v jiných očích neviděla. Většina mužů vrhala toužebné pohledy jejím směrem, kvůli představě vlastnit princeznu. Ale Mitch ne. Místo toho spatřila v jeho pohledu sebevědomí, hrdost a sílu.
Vzpomíná si na jejich první polibek, jako by to bylo včera. Jeho měkké, ale silné rty proti jejím, to jak převzal kontrolu, jak se dotýkal jazykem jejího, když jí vklouzl do úst. Pro Ellie to byl první francouzský polibek, na který nikdy nezapomene. Často si ten okamžik znovu přehrává v myšlenkách. Ten večer, kdy se spolu milovali, Ellie věděla, že před ní měl spousty dalších žen. Věděla, že cokoliv se stane, už se nebude znovu opakovat. Nebylo to v plánu, ale nedokázala mu odolat. Povídali si spolu, když Mitch navrhl, aby se přesunuli někam jinam.
"Vypadneme odsud?" zeptal se s úšklebkem. Ze způsobu, jakým to řekl, bylo jasné, že to nebyla otázka. Chtěl zmizet z oslavy a mít ji jen pro sebe. Srdce jí vzrušeně tlouklo, ještě nikdy nebyla o samotě s mužem. Rodina jí to zakázal, nyní však byli příliš zaneprázdnění a roztržití, než aby se starali. Tuhle šanci si nemohla nechat ujít. Vklouzla rukou do jeho a společně se vydali do noci. Tma byla oslepující, jejím očím chvíli trvalo, než si přivykly. Cestou do zahrady slyšela hluk přicházející z oslavy. Začala mít starost, že se rodiče rozzuří, až zjistí, že zmizela, ale omamná vůně růží odnesla všechny její starosti pryč. Zahrada byla místem, kde trávila spoustu času, sem chodila odpočívat a přemýšlet. Nyní se stala utajeným nebem pro ni a muže, po kterém toužila celou svou bytostí. Když se ohlédne zpět, přála by si, aby její dcera byla počata z lásky místo chtíče, ale na minulosti už nezáleží.
Mitch měl svou pověst, byl středem pozornosti a byl známým playboyem. Nebyl ten typ muže, který by se chtěl usadit a ujistil se, že to věděla i Ellie.
"Nerad bych tě zklamal princezno, ale nehodlám být ničí přítel" prohlásil poté, co se posadili na lavičku stojící uprostřed zahrady. Nesvítila žádná světla, protože se rodiče domnívali, že tak udrží hosty mimo zahradu. Ale stále svítil měsíc s hvězdami na obloze, to bylo to jediné, co v tu chvíli potřebovali.
"Proč si myslíš, že hledám přítele?" řekla Ellie s humorem.
"Už si někdy předtím byla s mužem?" zašeptal jí do ouška a začal jí líbat na krku. Dech se ji zadrhl v hrdle. Pravdou bylo, že nikdy předtím s nikým nebyla, ale nechtěla to přiznat. Nechtěla, aby si myslel, že je malou nezkušenou holčičkou. Ellie věděla, jak to ve světě chodí, většina žen už měla více sexuálních partnerů. jak by to mohla nevědět, když její rodiče na ni neustále nadávali. Mají štěstí, pomyslila si. Měli možnost poznat muže do hloubky a rozhodně nikdy nebudou nuceny do sňatku jako ona.
Musela se zhluboka nadechnout nočního vzduchu, jeho horké ruce bloudily po celém jejím těle, zaklonila hlavu a dívala se nahoru, na hvězdy. Jeho dech na její kůži způsobila, lže jí běhal mráz po zádech a na chvíli měla pocit, jako by všechno na světě bylo dokonalé.
Ellie se probrala ze zamyšlení, podívala se na svou dcerku a věděla, že na tu noc nikdy nezapomene. Přála si, aby ta noc nikdy neskončila a chvíli na to si přála, aby k tomu nikdy nedošlo. Nakonec si uvědomila, že to bylo to nejlepší, co se jim mohlo stát. Micah je láskou jejího života i přesto, že její těhotenství způsobilo spoustu problémů s rodinou a veřejností, Ellie by neměnila za nic na sětě. Otočila se a vyšla z pokojíčku své dcery, stále myslela na Mitche. Přemýšlela, kde asi je, co dělá a jestli vůbec tuší, že má dceru. Poslední dobou stále víc přemýšlí nad tím, jaké to bude, až bude Micah starší a začne se vyptávat, proč nemá tatínka stejně jako ostatní děti. Ellie to láme srdce pokaždé, když na to pomyslí. Neznat odpověď je to nejhorší.
Ellie zamířila do postele, měla velké plány na zítek týkající se výletu do parku s Micah, spousta pizzy a ještě víc zábavy. Milovala být matkou , milovala svou dcerku celým svým srdcem, ale část jí by si přála, aby věci bly trochu jinak.